Twilight - Předmluva

28. ledna 2009 v 20:25 | Ba.Cullen |  *Twilight-Stmívání
Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak umřu - ačkoliv během posledních pár měsíců bych k tomu měla dostatek důvodů - ale i kdybych o tom přemýšlela, takhle bych si to nikdy nepředstavovala.
Zírala jsem bez dechu přes dlouhou místnost do tmavých očí lovce, který mi můj pohled přívětivě opětoval.

Bylo přece dobré zemřít, vyměnit svůj život za život člověka, kterého mám ráda. Dokonce šlechetné. To by mělo stát za uvážení.
Věděla jsem, že kdybych nikdy nepřijela do Forks, nemusela jsem teď čelit smrti. Ale i když jsem byla tak vyděšená, přesto jsem toho rozhodnutí nedokázala litovat. Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.
Lovec se přátelsky usmál a pomalý krokem se přiblížil, aby mě zabil.
* * *
I'd never given much thought to how I would die - though I'd had reason enough in the last few months - but even if I had, I would not have imagined it like this.
I stared without breathing across the long room, into the dark eyes of the hunter, and he looked pleasantly back at me.
Surely it was a good way to die, in the place of someone else, someone I loved. Noble, even. That ought to count for something.
I knew that if I'd never gone to Forks, I wouldn't be facing death now. But, terrified as I was, I couldn't bring myself to regret the decision. When life offers you a dream so far beyond any of your expectations, it's not reasonable to grieve when it comes to an end.
The hunter smiled in a friendly way as he sauntered forward to kill me.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama